Víkend na Karlovarsku, co stojí za to vidět
Náš víkend v Karlových Varech začal na gotické zřícenině hradu Andělská Hora, který jsme zahlédli z auta a prvotně nebyl na našem seznamu míst, které chceme navštívit. Nenavštívit toto místo by byla vážně škoda, proto sem Andělku zmiňuji a rozhodně stojí za navštívení. Vede na ní příjemná cesta a hlavně je z ní krásný výhled. V době kdy jsme jí navštívili byla v rekonstrukci, nebo nevím, zda to tak je a rekonstrukce opravdu probíhá, ale bylo všude lešení a některá místa byla i nepřístupná.
Zřícenina hradu Andělská hora se nachází v obci Andělská hora a je asi cca 12 km vzdálená od města Karlovy Vary.
Naše ubytování se nacházelo přímo ve městě Karlovy Vary a po ubytování jsme se vydali poznávat další místa v okolí.
Jako další místo, tentokrát již plánované, byl hrad Loket a ten je opravdu nádherný!!! Musím uznat, že jsme vybrali asi nejhezčí čas na návštěvu hradu a celého okolí, protože na podzim, kdy je vše barevné je to zkrátka nejhezčí.
Nejhezčí pohled na hrad je z velkého kamenného mostu, který je postaven přes řeku Ohři. Okolo hradu je velký park a můžete se přes něj dostat až dolů k řece, ale my namířili rovnou k hradu, kde jsme ochutnali první teplé lázeňské oplatky.
A jelikož nejsem úplně obdivovatelka interiérů hradů a zámků, tak u mě na blogu se nedozvíte o historii a zajímavostech skoro nic :-D za to prolejzám okolí známých míst a hledám ta neznámá, nebo méně známá. Takže po objevení okolí hradu jsme si to zamířili zase o kousek dál. A to do Svatošských skal a o těch vám teda něco povím. :-P
... i když já si myslím, že nic říkat nemusím, protože ta fotka mluví za vše :-D žejo? No né, Svatošské skály OPRAVDU stojí za návštěvu, pokud tedy nejsi posera a nebojíš se projít přes tenhle houpající se most přes řeku ... :-P
PS: tahle fotka mě stála velké úsilí, aby byla bez lidí a už vůbec, když dají před most informační tabuli, kterou si každý chce číst :-D Takže udělat takovou fotku stojí pevné nervy a já přeji, aby se vám taky povedla tak hezky. Určitě se vyplatí dojít na vyhlídky nad Ohří a Jeskynní :-)
A protože na první den i s dlouhou cestou už toho bylo hodně, tak jsme navštívili místní pivnici a restauraci a dali si pořádnou večeři s "jedním" oroseným :-D a tím pádem nabrali sílu na další den, kdy nás čekal výlet .... kam?
No přece za Františkem pro kapku léčivé vody :-D teda kecám, hlavním cílem bylo sáhnout si na Františkovu chloubu jistě. František byl řádně zazimován, jen já bych ho asi oblékla lépe, přece jen jsem učitelka a takhle bych teda nenechala žádné dítě se válet v parku na podzim :-D
Konec srandy, sranda přešla když jsem ochutnala jeho pramen ... ale určitě je ozdravný a léčí, proto Tomik neváhal a už ho stáčel do petek ve velkým :-D
Každopádně, až ochutnáte veškeré prameny co Františkovy lázně nabízí, vykoupíte oplatky zajděte se podívat na tento malý "zámeček" Salingburg, který slouží jako "rozhledna" ze které není skoro nikam vidět :-D jen pod sebe na vedlejší hotel. Ale proč teda se na něj chodit dívat? Za prvé, ujdete pár zbytečných kroků, které vám zdravotně prospějí a za druhé, protože je to zkrátka hezké.
Když se vyřádíte a dosyta nabažíte Františkových lázní je to už jen krůček k dalšímu dobrodružství v přírodní rezervaci SOOS.
Co to je? TO JE TEPRVE PECKA! :-D myslím si, že víc podivných pachů, divných zvuků - bublání, praskání, prdění jste ještě neviděli, neslyšeli, necítili :-D Přírodní rezervace Soos je veliké rašeliniště s pozůstatky vulkanické činnosti s bahenními vývěry CO2 a také zde najdete hodně minerálních pramenů. Je tu hodně vzácných rostlin a živočichů a před vstupem je muzeum, geopark s přírodovědnou a paleontologickou expozicí. Taky jsem si tam udělala selfíčko s jedním z nich :-D mezitím co si Tomík četl všechny naučný tabule, chápejte tak, že on je ten co se vzdělává a já co si fotí selfíčka s mořskou potvorou :-D
Ale teď už vás opravdu vezmu do toho Soosu, kde se nám líbilo. Všude tam chodíte po dřevěných chodníčkách, protože okolo jsou většinou bažiny, nebo se tam jednoduše bojíte šlápnout, že se propadnete do země a sežere vás to živé bahno.
A teď trošku zajímavostí: Asi nejznámější pramen na Soosu je pramen Císařský a říká se o něm, že je nejvydatnější v celém Soosu. Je to velmi teplý pramen a dosahuje nejvíce 18°C proto se mu říká, že je nejteplejším pramenem v Chebském okolí.
Když ho ochutnáte, vydáte se dál po dřevěných chodníčkách a pak už se jen kocháte tou zvláštní krajinou. A nebo třeba saháte tam, kam nemáte a zůstanou vám černý prsty už navždy! :-D
... no a pak najdete místo, kde chcete mít fotku, jak jinak než bez lidí, takže se tam zadrhnete na dobrou půl hodinu a čekáte, až se to tam vylidní, ale ne nadarmo se říká, že kdo si počká ten se ...
Hned za touto cestou se objevují první bublající "bahýnka"
Po opuštění Soosu jsme jeli na další místo, které jsem měla na výletním seznamu, ale než jsme tam dojeli míjeli jsme ještě jeden hodně divný pramen. Proč divný? Fakt příšerně smrděl a do teď ho cítím a škoda, že se nedá smrad zachytit na fotku :-D Ten pramen se taky podle jeho vlastností jmenuje. Tady je, v celé jeho kráse, Smraďoch.
Konec smradů odjíždíme jinam. Kam? Někam kde je krásně. Doslova.
Městečko Krásno a Krásenská rozhledna, to byl nás cíl. Tedy, hlavně ta rozhledna. Většina rozhleden je vidět už z dálky, ale Krásenka je hodně schovaná a tak i neokoukaná. Já jí miluji. Je jiná než všechny ostatní a říká se o ní, že je nejpodivuhodnější ze všech rozhleden v celé zemi díky jejímu tvaru. Vypadá jak spirála a stoupáte na ní po kamenném schodišti, které vede po jejím obvodu.
Rozhledna má cca 120 schodů (sama jsem je počítala) :-D řekněme, že to je taková moje úchylka, počítat schody a pak si to na internetu ověřit. Hm, každopádně po napočítání posledního schodu se vám doslova zatají dech, jako mně :-D za prvé, rozdýcháváte těch 120 schodů a za druhé ty výhledy? NESKUTEČNÝ. Budu se asi zase opakovat jako v každém postu o zdolané rozhledně, ale prostě, ty výhledy stojí vždycky za to! Ale ten z Krásenky stojí zase o něco víc za shlédnutí. Dokonce jsme viděli až do Českého Středohoří a viděli Ranou. A pak si uvědomíš, jak je ta naše zemička opravdu maličká. No nic, jdu vám jí ukázat.
No a samozřejmě jsem nafotila i výhledy z ní, takže tady jsou... na první fotce, kde ukazuji do dálky, tak tam někde jsme nechali auto. A na těchto fotkách je krásně vidět, jak moc se vyplatí tam jet na podzim! Ty barvy jsou dalším bonusem toho nádherného výhledu. :-)
Po takovém krásném výhledu jsme se vrátili spokojený do auta a vyrazili na poslední místo tohoto dne a to do Mariánských lázní. A než tam dorazíme, tak bych chtěla dát tip na ještě jedno místo, které já úplně vynechala, samozřejmě nechtíc, protože jsem o něm vůbec nevěděla, ale podle mně, stojí za návštěvu. To místo se jmenuje "Tři Křížky" a nachází se právě nedaleko Krásenské rozhledny, o to víc mě to štve, že jsme se tam nestavili, nevadí, příště :-)
První jsme v Mariánskýchh lázních ochutnali oplatky a pak se vydali na nejznámější kolonádu Mariánek. A to na kolonádu Maxima Gorkého ke zpívající fontáně. No a to je asi tak vše, co jsme v Mariánkách stihli, což je málo, abych o tom mohla psát nějaká moudra. Každopádně určitě využijte vyhlídky na město - Vyhlídka královny Karoly, Mascéryho vyhlídka a nebo třeba vylezte na rozhlednu Kamzík. :-)
A je to tu, poslední den v Karlovarsku. Jak jsem psala hned na začátku, naše ubytování bylo v centru Karlových Varů a my se nebyli projít po kolonádě ani po městě? :-D Přece neodjedeme, aniž bychom poznali město ve kterém jsme ubytovaný, teda hledání uprostřed noci prázdné hospody se nepočítá jako poznávání města :-D
Tak poslední den jsme tedy věnovali i Karlovým Varům a prošli jsme si je pěšky hezky křížem krážem. Kolonády, oplatky, oběd a Tomík si dal sprchu ve velkém Vřídlu :-D a já se vyfotila u slavného nápisu Karlovy Vary, něco jako Hollywood :-D
Blahodárná koupel ala Vřídlo :-D
.. no a než se úplně rozloučíme s Karlovarskem, vyjedeme si do Krušek na Klínovec a na Boži Dar, to jen aby toho nebylo málo :-D
Jinak Klínovec je nejvyšší hora Krušných hor a je vysoká 1244 m.n.m. a
)mně osobně se to místo moc nelíbilo. Budova chátrá, hned za ní je ošklivá nejspíš vysílací věž, přitom samotná rozhledna vypadá hezky. Na tu jsme vylezli, chodí se na ní po 5ti lidech myslím, protože je tam hrozně úzký ochoz a není tam místo na to se vyhnout ve více lidech.
Každopádně Božidarské rašeliniště stojí za podívanou :-)
...no a je to tu, konec výletu, který byl pořádně nabitý a plný skvělých míst. Tak doufám, že se vám líbil a vydáte se po našich stopách po Karlovarsku :-)
a další dobrodružství za 3,2,1...